Vlci jsou zpět! Před více než dvěma staletími byli vlci na Broumovsku vyhubeni, teď se do přírody pomalu vracejí, a mění tak životy mnoha lidí. Dokument Vlci na hranicích portrétuje jejich problematické přijetí: zatímco pro jedny znamenají naději na ozdravení krajiny, pro jiné ztělesňují nepřítele vraždícího bezbranná zvířata farmářů, proti kterému není možné se účinně bránit. Dokážeme vlky opět přijmout?

Vlci na hranicích vypráví příběh o návratu vlků do české krajiny a obecněji také o našem rozpolceném vztahu k přírodě. Na Broumovsku byly tyto šelmy vyhubeny před více než dvěma sty lety a začaly se postupně vracet až v poslední době. V kraji, pro nějž je chov ovcí a dalších hospodářských zvířat tak typický, vyvolává jejich návrat mnoho emocí.  Sledujeme tak příběhy konkrétních lidí – ekologické farmářky, starosty jedné z obcí, či velkochovatele ovcí, kterým všem do života zasáhli vlci. Veřejnost je rozdělená – na jedné straně stojí statkáři a další obyvatelé, kteří se cítí ohroženi a chtějí se vlků zase zbavit. Na druhé straně jsou ti, kdo je považují za přirozené predátory nutné pro znovunastolení rovnováhy v přírodě. Podle nich by se lidé měli vzdát absolutní nadvlády nad životním prostředím a měli by změnit svůj způsob přemýšlení o lidské bezpečnosti a majetku. Dokážeme a chceme vlky opět přijmout?

„V kouzelné broumovské krajině se odehrává konkrétní lokální a současně obrovsky důležitý a archetypální konflikt: člověk vs. příroda. Zatímco farmářka Lenka přistupuje ke krajině tak, aby nasytila sebe, své děti a pár dalších známých, velkostatkář Jan má velké hospodářství, kterým sytí velké množství lidí, nás v Praze nevyjímaje. Do prvního příběhu vlk zapadá, do druhého ne. Jen těžko se hledat kompromis,“ říká k tématu filmu režisér Martin Páv, jenž na sebe před časem upozornil ceněným dokumentem Kibera: Příběh slumu.

Film se promítal na několika festivalech, kde sklidil výborné ohlasy a hodnocení. Má za sebou světovou premiéru na festivalu Visions du Réel ve Švýcarsku a představil se na filmových přehlídkách ve Francii, Německu, Polsku, Rumunsku, Estonsku nebo v Jižní Koreji. Získal Cenu antropologie a životního prostředí na Jean Rouch International Film Festivalu a na podzim na MFDF Ji.hlava obdržel Zvláštního uznání poroty. Asociace českých kameramanů ocenila kameramana filmu Petra Racka za vynikající kameramanské dokumentární dílo.